Apocalypse Alpha /8/
Oba došli zpátky Martin vstal, aby Mai prohlídl.
„Neudělal ti nic?“ zeptal se jí.
„Ne ...“
Otočil se k ohni, Yuu i Mai si sedli a Martin začal vykládat plán, nad kterým přemýšlel skoro celou noc.
„Takže lidi. Za pár hodin vyrazíme dál, protože spát pod širým nebem by teď moc romantický nebylo, leda tak by z nás byla romantická večere. Co chci říct je, že se musíme dostat někam, kde je minimum těch lidožroutů. Je samozřejmě jasné, že nejvíc chci chránit Mai, ale to neznamená, že na vás ostatní budu kašlat, to ne. Budeme si muset vytunit výbavu a ještě se podívat po nějakých zásobách, protože vzhledem k tomu, kolik už nás je, bychom moc dlouho nevydrželi a ke kanibalismu se nesnížím. Teď se vyrazíme podívat, jak to vypadá u nemocnice. Pokud bude klid, přespíme tam. Naproti je autobazar, takže pokud víte na co narážim, tak bysme mohli bodovat. Sebereme léky a pojedeme po dálnici, dokud se nedostaneme do nějakého většího města. Zjistíme, jak to tam vypadá a popřípadě se dostaneme někam dál. Každopádně, chci umřít na stáří a tenhle život si chci kurva užít,“ podíval se na nebe a vydechl, „takže … lidi, pokuste se mi pomoct co nejvíc … abychom z toho vyvázli. Budeme se snažit hlavně pro ty, o který jsme přišli, a hlavně si to nezasloužili...“
Všichni jen souhlasně kývli.
„Takže dokážeš mluvit, aniž by ses u toho nasral...“ ozval se Yuu a věnoval mu krátký pohled do očí.
Uslyšeli zakřupání větví v lese a otočili se. Je to zlé, protože se chrčení valilo jako Tsunami.
*Zombie Tsunami je dobrá hra mimochodem, doporučuju :D
Yuu popadl svojí zbraň nabil a stoupl si před Mai, která si mezitím vytáhla katanu. Pomalými kroky couvali a Erin se hlasitě nadechla při pohledu běžících mrtvol jejich směrem. Martin dal jednu nohu dozadu a zapřel se. Nic neříkal, jen čekal. Zombies už byli jen dvacet metrů od nich, když se Martin rozhodl zakročit.
„Voda! Hned!“ zavolal a prudce se otočil.
Všichni bez keců skočili do vody a začali se drát na druhou stranu. Voda byla už ledová a po chvíli přestávali cítit nohy. Martin je popoháněl a Zombies, kteří plavat neumí se pokoušeli je dohnat. Rychle vylezli z vody a dali se na útěk. Mai už nemohla, ale snažila se držet krok s ostatníma. Zastavili se u krajnice a Mai začala plivat krev vyčerpáním. Martin jí zvedl hlavu a prohlídl si jí.
„Boha jeho,“ ozval se Yuu a vzal jí do náruče.
Mai se nadechla a chytla se jeho mikiny. Martin ho probodl pohledem a rozešel se. Erin s Dallasem šli vedle nich a ona je cestou pozorovala koutkem oka. Mai, aniž si to někdo uvědomil, usnula. Erin ho lehce zatahala na bundu. On se na ní podíval a tázavě pokýval hlavou. Ona se jen o kousek vzdálila.
„Máš jí rád, že?“
Yuu odfrknul a protočil oči. Ona jen čekala na odpověď.
„Abych byl upřímnej, tak docela jo.... ale jen docela. A aby bylo jasno, pomáhám hlavně jí, protože sama by to nedala ani hodinu. A …,“ podíval se na ní, „je docela roztomilá.“
„Takže city máš,“ usmála se na něj“
„Ovšem, že mám city, nejsem zrůda. Kdybys mě jenom viděla, když to vypuklo v tý naší malý vesnici.“
Dallas i Erin se na něj zvědavě podívali.
„Seděl jsem doma a četl si, když se dole ozval křik mojí mámy, bratra … i táty. Seběhl jsem se dolů rychle podívat a …,“ začali mu téct slzy, „byl z nich už jenom váček s masem... nemohl jsem dýchat, ale čas na přemýšlení už fakt nebyl … popadl jsem v kuchyni paličku na maso a před očima se mi zatemnilo. Začal jsem je tam zabíjet jednoho po druhým. Protože …“ na víc se nezmohl, skousl si dolní ret a vzlykal.
„To je mi líto …“ taky se zajíkala a rozbrečela se.
Mai pomalu otevřela oči a podívala se na mikinu, kde měla stopy vody. Zvedla oči k Yuuovi a zadržela dech. On otevřel oči, všiml si jí a rychle otočil hlavu do strany. Vydechla a dala mu ruku na tvář. On se přemohl a pohled obrátil zpátky k ní. Utřela mu slzy a pousmála se.
„Klidně už mě pust ...“ řekla.
Yuu ji jen víc stisknul a její hlavu si přitiskl ke krku a trhaně vydechnul.
Dallas mezitím chytil Erin za ruku.
“Bude to ok … dokud žijeme my. A to, co jsme si zažili, a koho všeho jsme přišli, nás akorát motivuje víc a brutálněji je zabít.“
Mai, Erin, dokonce i Yuu souhlasně kývli. Martin se zastavil. Jsou ve městě.
„Tak a teď musíme do tý nemocnice, buďte ve střehu.“
Mai pomalu sklouzla Yuuovi z rukou, vytáhla katanu a doběhla vedle Martina. Něco tam spolu začali řešit. Erin zase obrátila pozornost k Yuuovi.
„Máš jí rád.“
„Jo … mám jí rád.“
Usmála se a utřela si oči.
„Možná jsem si jí oblíbil až moc … opovažte se jí to někdo říct,“ odsekl nakonec.
Došli k centru a stáli před nemocnicí. Martin stiskl pěsti a rozešel se kupředu. Ostatní ho následovali se svými zbraněmi v ruce. Došli ke vchodu, který ještě fungoval a vešli dovnitř. Rozhlíželi se okolo sebe. Mrtvé zdravotní sestřičky na schodech, lidi u výtahů, vytrhané telefony a střepy. Byl to jeden z nejděsivějších pohledů, co se jim mohl naskytnout. Velice pomalu se vydali dopředu a nahoru po schodech, kde je lékárna. Mai se scukla dozadu a koukala se pořád za sebe. Najednou Martin vyjekl. Všichni na něj rychle otočili. Byl natisklý na zdi a před ním stála dívka s fialovou mikinou a kapucou, že jí nebylo vidět do obličeje, držela v ruce pistoli a mířila mu na hlavu. On vytáhl revolver a taky na ní namířil.
Všem se zpomalil dech a jen koukali z jednoho na druhého. Pokud jeden z nich zmáčkne spoušť, udělá bordel a pravděpodobně je přiláká.